Dobrovolné spolky pomáhají a oživují české obce

19. Června 2008 - Ivan Langer
19 Čer

Lidem na českém venkově se nikdy nežilo lehce. Kromě jara, léta, podzimu a zimy, čtyř největších nepřátel, které jim švejkovsky přiřkl anonymní lidový tvůrce, je pronásledovalo mnoho dalších nepřízní osudu. Nejednou se stalo, že když měli veškerou úrodu pod střechou, přiletěl ohnivý kohout a bylo po obživě i po radosti.
   Aby takovému neštěstí předešli, začali v průběhu 19. století zakládat postupně na celém českém území dobrovolné spolky hasičů. Ty tvořily nejen významnou součást místního bezpečnostního systému – zasahovaly často jak ve vlastní obci, tak v bližším i vzdálenějším okolí, a zachránili nevyčíslitelné hodnoty, ale také neodmyslitelný prvek společenského života: hasičské bály bývaly vyhlášené, sbory často vystupovaly při církevních slavnostech, a kdekoli se objevila hasičská stříkačka, přitáhla patřičnou pozornost a rozpoutala bouři nadšení. Hasiči byli zkrátka v obci vždy váženým spolkem a všichni dobře věděli proč.
   Dnes tomu není jinak: možná jste zaznamenali informaci o poskytnutí mimořádné dotace vlády dobrovolným hasičům. Díky tomuto vládnímu balíčku se za 300 milionů korun nakoupí výstroj pro 33 330 hasičů a hasičské záchranné sbory v 5 550 obcích získají nové vybavení. Historicky jedinečnou podporu poskytne vláda i těm nejmenším obcím, které nikdy předtím od státu nedostaly žádnou formu finanční podpory na úctyhodnou práci, kterou vykonávají. Ptáte se proč? Důvody jsem vlastně vyjmenoval v první části, za celou dobu existence dobrovolných hasičů se nijak nezměnily, jen se oblékly do nového, modernějšího hávu. K důvodům jmenovaným bych přiřadil ještě poslední, a tím je, že podporou dobrovolných spolků sledujeme povzbuzení každého občana ke spolkové činnosti. Právě ve sdruženích, jako jsou dobrovolní hasiči, dochází totiž k rozvíjení hodnot sounáležitosti, solidarity a zodpovědnosti za ostatní. Proto považuji podporu těchto organizací za důležitou. Ne nadarmo zní motto sdružení ­CE­VRO, které tyto hodnoty vyznává: „Moudrým činí člověka společenství druhých.“