Rakousko: past velké koalice

20. října 2008 - Petr Sokol
20 Řij

Rakouští voliči byli v zemi našich jižních sousedů poslední zářijovou neděli opět u volebních uren. Předčasné volby vyvolala dlouhotrvající krize velké koalice levicových sociálních demokratů a lidovců, kteří se na rakouské politické scéně nacházejí v pravém středu.

Vnitřní rozpory sžíraly zejména sociální demokraty, kteří ve velké koalici drželi díky těsnému vítězství v posledních volbách post spolkového kancléře (premiéra), a to v osobě Alfreda Gusenbauera.

Lidovci: Stačilo!
Celé dva roky velké koalice se navíc nesly ve znamení neustálého sporu mezi koaličními stranami. Na hašteření dlouho vydělávali zejména lidovci vicekancléře Wilhelma Molterera, kteří už krátce po vytvoření vlády zaujali první pozici v žebříčku volebních preferencí. Lidovci dlouho čekali na vhodný okamžik k rozbití koalice a vyvolání předčasných voleb. Od nich si slibovali návrat na pozici nejsilnější strany a nárok na funkci kancléře.
   K vyvolání vládní krize lidovci využili pád dosavadního sociálnědemokratického kancléře Alfreda Gusenbauera z funkce stranického předsedy. Gusenbauera v čele sociálních demokratů krátce před prázdninami nahradil jeho vládní kolega – ministr dopravy Werner Faymann. Na výměnu stranického šéfa u koaličního partnera zareagoval předseda lidovců Molterer projevem, jehož hlavním obsahem byla věta: „Stačilo!“. Lidovci opustili koalici a obě velké strany souhlasily se zářijovým termínem předčasných voleb.
   Volební kampaň se nesla v atmosféře velkého oslabování obou dosud vládnoucích stran. Výzkumy voličských preferencí signalizovaly, že sociální demokraté i lidovci ztratí značnou část voličstva a o slovo se hlásila řada menších stran. Sociální demokraté začali propagovat nejrůznější sociální populistická gesta a lidovcům najednou zůstaly prázdné ruce. Jejich návrhy reforem nezněly po dvou letech vládní spolupráce se socialisty příliš věrohodně. Sociální demokraté navíc odhodili svou silně proevropskou politiku a začali namlouvání s oběma subjekty populistické pravice – svobodnými H. C. Stracheho a Svazem pro budoucnost Rakouska J. Haidera.
   V souboji o to, kdo z účastníků dosavadní velké koalice méně ztratí, nahrával sociálním demokratům i fakt, že je do voleb vedl nový dynamický lídr W. Faymann, zatímco lidovci si v čele ponechali W. Molterera, který v předvolebním období působil poněkud nevýrazně.

Populistická vlna
Samotné volby skončily několika překvapeními. Sociální demokraté sice potvrdili prognózy z období krátce před volbami, kdy lidovce v žebříčku stranické popularity předstihli, a ve volbách vyhráli, ale zaznamenali vůbec nejhorší výsledek od roku 1945, když spadli dokonce pod hranici 30 procent hlasů (29,7 %). Ještě hůře skončili lidovci (25,6 %). I oni zaznamenali nejnižší poválečný výsledek a oproti posledním volbách ztratili téměř devět procent. Osud rakouských lidovců v poslední verzi rakouské velké koalice tak potvrzuje přesvědčení, že stranám zúčastněným na velké koalici jejich angažmá v očích voličů škodí. Pro reformní pravici to navíc platí dvojnásob.
   Ztratili i zelení, kteří spadli až na páté místo (9,8 %) a rozplynul se jim znovu sen o vytvoření historicky první rakouské rudo-zelené vlády.
   Zelení hodně očekávali od novinky ve volebním právu, která poprvé v celostátních volbách umožnila volit již od 16 let. Toto rozšíření elektorátu ovšem nejvíce nahrálo pravicovým populistům, kteří ve skupině prvovoličů triumfovali.
   Volby obecně přinesly velký ­vze­stup populistů. Svobodní získali 17 % hlasů, což výzkumy avizovaly, a posílili o 8 % oproti volbám v roce 2006. Naopak málokdo čekal vzestup Haiderova Svazu pro budoucnost Rakouska, který vznikl, když Haider opustil svobodné a založil novou formaci. Haiderův Svaz ale slavil úspěchy pouze v Korutanech, kde byl Haider zemským hejtmanem. Letos se ale postavil do čela kandidátky pro parlamentní volby a tradičně zazářil v poslední předvolební debatě. A právě ta mu vynesla překvapivých 11 % hlasů. Populisté dohromady tak získali téměř tolik co vítězní sociální demokraté.

Složité hledání nové koalice
Ještě před volbami byly obě strany rozhádané a jejich spolupráce byla vyloučena. Krátce po volbách se ale Strache a Haider usmířili a plánovali možnou vládní spolupráci. Koalice (nebo tolerance menšinové vlády) sociálních demokratů nebo lidovců s dvojicí populistických stran je totiž početně jedinou možností, která může nahradit dosavadní velkou koalici, jejíž strany ztratily ve volbách 15 procent hlasů.
   Povolebními kartami zamíchala i demise šéfa lidovců, kterého nahradil dosavadní ministr zemědělství Josef Pröll (synovec zemského hejtmana z Dolních Rakous). Nový předseda lidovců má totiž k populistům mnohem dále než konzervativní křídlo, ke kterému patřil jeho předchůdce W. Molterer nebo bývalý kancléř W. Schüssel. Nejasná je i situace v populistickém spektru po tragické smrti J. Haidera. A tak možná vše spěje zpět k velké koalici. Kolik by po ní velkým stranám zbylo voličů, je ve hvězdách…