Polák v čele Evropského parlamentu

28. července 2009 - Petr Sokol
28 Červ

Evropský parlament si 14. července zvolil ve Štrasburku své nejužší vedení. Novým předsedou byl poprvé zvolen kandidát z nových východoevropských členských států Unie, Polák Jerzy Buzek. Tento bývalý polský premiér získal hned v prvním kole volby 555 hlasů (86,18 % odevzdaných hlasů) a byl s velkou převahou zvolen předsedou EP.

Buzek v EP zastupuje druhé funkční období polskou stranu Občanská platforma (PO), která je nyní součástí frakce Evropské lidové strany (EPP). Jako jediná se mu v samotné volbě postavila poslankyně za švédskou postkomunistickou Levicovou stranu (VP) Eva Britt Svenssonová, která v EP náleží ke komunistické frakci GUE–NGL. Svenssonovou podpořilo ve volbě 89 z celkem 713 hlasujících poslanců.

 
Složitá cesta k jednoduché volbě

Buzkova cesta do čela EP ale původně nebyla vůbec jednoduchá. Již v rámci poslanecké frakce Evropské lidové strany (EPP) se mu postavil jako protikandidát dosavadní místopředseda EP za italskou stranu Forza Italia, který byl nyní zvolen za nástupnickou stranu Lid svobody (PdL) Mario Mauro. Buzkova i Maurova strana ve volbách do EP výrazně uspěly a staly se druhou a třetí silou v rámci největší parlamentní frakce, Evropské lidové strany. Jejich soupeření hrozilo rozkolem v této frakci. Otázku nominace kandidáta na předsedu se proto snažily vyřešit na speciální schůzce i premiéři obou zemí a zároveň předsedové navrhujících stran – Donald Tusk a Silvio Berlusconi. Ani bilaterální jednání otázku nevyřešilo. Po fázi hledání podpory nakonec M. Mauro kandidaturu vzdal a podpořil Buzka. Tím polský kandidát získal podporu celé frakce EPP.

O pozici hlavního Buzkova rivala mimo EPP usiloval dosavadní předseda liberální frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Graham Watson, který v EP zastupuje britské liberální demokraty. Watson se pokoušel svou dlouho dopředu avizovanou kandidaturou rozbít dosavadní spojenectví, které v EP tvořila středopravicová frakce EPP–ED a socialisté. Watson po výsledku voleb sázel na dohodu s EPP. Předpokládal, že navrhne, aby prvním předsedou byl evropský lidovec Buzek a v druhé části funkčního období Watson. Zvažoval rovněž spojenectví menších frakcí. Když nezískal podporu v nové konzervativní frakci ECR, jejíž členové se rozhodli podpořit Buzka, a evropští lidovci se dohodli na vytvoření technické dohody se socialistickou frakcí, svou kandidaturu stáhl. Existují ovšem spekulace, že si vyhodnotil, že proti populárnímu Buzkovi nemá šanci a počká si na druhou část funkčního období, kdy poměří síly s předsedou frakce socialistů a demokratů Schultzem. Právě člen německé SPD Schultz by měl Buzka nahradit podle obnovené „technické“ dohody mezi EPP a socialisty. Po odstoupení Watsona se navíc podařilo uzavřít dohodu EPP, socialisté a demokraté, ALDE, která řeší rozdělení předsednických postů v klíčových výborech EP. Také tlak na tuto dohodu mohl být jedním z důvodů, proč Watson nakonec předsednickou volbu vzdal a ve hře zůstala jen zástupkyně komunistické frakce Svenssonová. Ta proti spojenectví čtyř největších frakcí neměla reálnou šanci.

 
Rodák z území ČR

Jerzy Buzek se ve svých devětašedesáti letech stal dosud nejvýše postaveným politikem z nových členských zemí v rámci Evropské unie a jejích orgánů. Zajímavostí může být i fakt, že se nový předseda Evropského parlamentu narodil na území dnešní České republiky. Buzek totiž pochází z vesnice Smilovice na Frýdecko-Místecku, která byla součástí Těšínska. Buzek se zde narodil v roce 1940, a tedy v době, kdy tato část země byla okupována Němci. Buzkova rodina se po roce 1945 odstěhovala do Chorzowa v Polsku. Buzek, který je protestantského vyznání, stál v čele polské vlády v letech 1997 až 2001.