ODS a její vnitřní uspořádání

29. dubna 2011 - Petr Sokol
29 Dub

Z hlediska vnitřních pravidel fungování ODS tato strana v prvních dvaceti letech svého fungování vykazuje značnou stabilitou. Původní Stanovy ODS přijaté na ustavujícím kongresu v Olomouci v roce 2011 jsou ve svém jádru stále platné. K zásadnějším změnám došlo jen v několika oblastech.

Vnitřní struktura

Určité změny za dvacet let existence ODS zaznamenala vnitřní organizace ODS. Původní ODS vznikla jako strana se třemi úrovněmi: „místní“ na úrovni měst a obcí, „oblastní“, která kopíruje okresy, a celostátní. Až v roce 1993 byla přidána úroveň čtvrtá, když vznikla regionální sdružení, územně odpovídající tehdejším osmi krajům. Původně dominantní oblasti postupně nahradily právě regiony, což bylo ještě posíleno v okamžiku, kdy byl v roce 2000 zvýšen počet regionálních sdružení na čtrnáct. Zvýšení počtu regionálních sdružení souviselo se vznikem nových čtrnácti krajů.

Obecně dodejme, že struktura ODS v zásadě kopíruje administrativní členění státu. Plně to platí na regionální úrovni a s malými výjimkami i v případě oblastí. Oblastních sdružení je aktuálně 92. Odpovídají tedy všem stávajícím okresům, doplněným o patnáct oblastních sdružení v Praze (patnáct „velkých“ obvodů) a výjimkou v podobě Oblastního sdružení Šluknovsko, které je dnes jediným vybočujícím z okresní struktury, protože zabírá jen část okresu Děčín, v jehož druhé části funguje Oblastní sdružení Děčín. Podobně byl kdysi rozdělen okres Karviná, v němž vedle sebe spoluexistovala oblastní sdružení Karviná a Havířov. Havířovské oblastní sdružení ale později zaniklo.

Na nejnižší úrovni fungují místní sdružení většinou na principu jedna obec – jedno sdružení, ale ve větších městech, zejména krajských (s výjimkou Jihlavy a Karlových Varů), nalezneme i více než jedno místní sdružení. V minulosti se několik místních sdružení vyskytovalo i v menších městech.

Nejužší vedení ODS

Změn se v prvním dvacetiletí dočkala také forma nejužšího stranického vedení ODS. Nejprve krátce po vzniku ODS předsedu doplňovali v čele strany jen dva místopředsedové. Na konci roku 1992 byla nově zřízena funkce výkonného místopředsedy, který se měl zaměřit na vnitřní fungování ODS v situaci, kdy ostatní vrcholní představitelé občanských demokratů zasedali ve vládě. Zároveň byl v roce 1992 zvýšen počet řadových místopředsedů na tři.

Funkce výkonného místopředsedy však ve stanovách z pohledu celého dvacetiletí dlouho nevydržela, protože byla po čtyřech letech na konci roku 1996 opět zrušena. Vypuštění výkonného místopředsedy ze Stanov byla na kongresu v prosinci 1996 kompenzováno rozšířením počtu řadových místopředsedů na čtyři. Ve stejném roce mezi nejvyšší představitele strany přibyl také předseda nově zřízeného senátorského klubu.

Struktura nejužšího vedení strany se znovu měnila s odchodem Václava Klause z čela občanských demokratů. Na přelomovém kongresu ve Františkových Lázních v roce 2002 byla zřízena nová funkce prvního místopředsedy, kterého nadále doplňoval trojlístek řadových místopředsedů. O dva roky později do grémia strany, které sdružuje nejvyšší politiky strany, přibyl také předseda Klubu poslanců ODS v EP. Díky tomu se celkový počet jeho členů navýšil na osm, což bylo jako sudé číslo považováno za nevhodné, a kongres v roce 2004 proto rozhodl o navýšení počtu řadových místopředsedů strany na čtyři.

Složení kongresu a výkonné rady

Během dosavadní historie ODS se také proměnilo složení kongresu ODS, který tvoří nejvyšší orgán strany. Až do roku 2009 platilo, že počet delegátů za jednotlivá oblastní sdružení byl určován výhradně podle počtu jejich členů. Na kongresu v roce 2008 ale vedení Mirka Topolánka navrhlo zásadní změnu, která v rámci složení delegátů kongresu měla zohledňovat volební výsledek strany. Výkonná rada následně v roce 2010 klíč pro přidělování delegátů oblastním sdružením změnila do podoby, která zohledňuje počet hlasů pro stranu ve sněmovních volbách a počet občanů v okrese, ale naopak vůbec nepočítá s počtem členů strany.

Opačný vývoj zaznamenalo složení výkonné rady, která byla původně složena paritně způsobem, kdy „staré“ české kraje zastupoval jeden reprezentant a moravské dva zástupci. Rok po vzniku strany byla výkonná rada rozšířena do podoby, kdy české kraje získaly po dvou členech VR a moravské po třech.

Na ostravském kongresu delegáti schválili v souvislosti se vznikem čtrnácti regionálních sdružení zásadní změnu, podle které mají od té doby jednotlivé regiony ve výkonné radě počet zástupců odpovídající jejich členské základně. Kongres totiž vtělil do Stanov pravidlo, podle něhož připadá na každých 1000 započatých členů jeden člen výkonné rady. Takto je výkonná rada formována dodnes, a to přestože, jak bylo uvedeno, občanští demokraté opustili princip počtu členů v případě složení kongresu.